Vzhledem k tomu, že Turecko je předmětem četných evropských sankcí po intervenci v Sýrii, Libyi a po nasazení sil ve východním Středomoří proti Řecku a Kypru, prezident Erdogan věděl, že Finsko a Švédsko by pro něj byly impozantním prostředkem nátlaku na zmírnění. tyto sankce a přinutit obě skandinávské země k podpoře kurdských hnutí. Tím, že RT Erdogan pevně stojí na svém nesouhlasu s přistoupením těchto dvou zemí k Atlantické alianci, skutečně dosáhl svých cílů, a pokud oficiální tiskové zprávy uvítají zrušení veta Ankary pro tyto přistoupení, otevírají cestu k urychlenému procesu V reakci na rostoucí ruskou hrozbu musely Stockholm a Helsinky, ale pravděpodobně také Američané ustoupit mnoha tureckým požadavkům, z nichž některé se neobejdou, aniž by způsobily určité problémy při jejich realizaci.
Turecké požadavky zahrnovaly několik bodů, z nichž všechny byly přijaty Švédy a Finy během jednání konaných na okraj summitu NATO v Madridu. V první řadě Ankara požadovala ukončení švédského embarga na dodávky zbrojních systémů do Turecka a aby obě skandinávské země zahájily technologickou obrannou spolupráci s tureckým průmyslem. Tento požadavek je významný, protože v určitých oblastech umožňuje obcházení sankce uplatňované jinými evropskými zeměmi, které znevýhodňují průmyslové a technologické úsilí obrany na patnáct let angažován RT Erdoganem. To platí zejména pro námořní a ponorkové pohonné technologie, jakož i pro určité kompozitní materiály a high-tech slitiny, které v Turecku chybí pro provádění určitých programů, jako je tank Altay.
Zadruhé, Švédsko a Finsko se zavazují, že již nebudou podporovat kurdská politická hnutí YPG a že budou provádět pevnou politiku proti kurdským teroristickým organizacím, které ohrožují Turecko, zejména PKK. Helsinky a zejména Stockholm však zaujaly benevolentní postoje vůči kurdské diaspoře, zejména tím, že přivítaly vůdce YPG a Pešmergy. Tento bod bude obzvláště kritický ve Švédsku, protože vláda Magdaleny Anderssonové jen před několika týdny odolala hlasování o nedůvěře díky podpoře Poslankyně Amineh Kakabaveh kurdského původu a sama bývalá pešmergová, ta druhá to dala jasně najevo tato politická podpora byla podmíněna švédskou národní podporou kurdské věci. Kromě toho Ankara získala od Stockholmu a Helsinek záruku, že obě skandinávské země budou příznivě reagovat na turecké žádosti o vydání týkající se případných vůdců teroristických hnutí, což se neobejde bez výrazných vln protestů v obou zemích, a to jak politicky, tak společensky.
Zbývá přečíst 75 % tohoto článku,
Přihlaste se k odběru a získejte přístup!
Les Klasické předplatné poskytnout přístup k
články v plné verzi, A bez reklamy,
od 6,90 €.
Předplatné newsletteru
Zaregistrujte se na Zpravodaj Meta-Defense získat
nejnovější módní články denně nebo týdně
[…] datují, zachovávají neutrální postoj, a proto mají rozsáhlou strategickou autonomii. Žádost Švédska a Finska o členství v Atlantické alianci po ruské agresi proti Ukrajině v únoru 2022 zamíchá karty […]
[…] pokračovalo, když Finsko a Švédsko žádaly o vstup do NATO, turecký prezident to vetoval, údajně proto, aby Stockholm a Helsinky přitvrdily své postoje proti militantům […]