Již několik let napětí mezi Washingtonem a Pekingem, jako je strach z toho, že Peking zahájí ofenzívu proti Tchaj-wanu, stále roste. Nyní reprezentují subjekt neustále flirtující s casus bellimezi invazemi námořnictva a amerických a spojeneckých vzdušných sil v Jihočínském moři a Tchajwanském průlivu, zadržováním a námořními a leteckými invazemi Lidové osvobozenecké armády kolem ostrova a postupnými a vzájemnými reakcemi jakmile Washington pošle do Tchaj-peje nový náklad zbraní, poslanců nebo členů vlády.
Válečná dynamika je taková, že nyní se ozbrojené síly obou zemí účastní závodu ve zbrojení, aby přehrály protivníka v tom, co se stále více jeví jako nevyhnutelná konfrontace.
Nikdo však v současné době nepředpokládá vypuknutí nepřátelství v následujících měsících nebo letech, přičemž Pentagon za sebe odhaduje, že období nebezpečí začne v roce 2027.
Vzhledem k průmyslovým programům probíhajícím v Pekingu, Tchaj-peji a Washingtonu, geopolitickému vývoji a ambicím vůdců hlavních světových mocností, jaké by bylo nejpravděpodobnější datum pro čínskou ofenzivu na znovuzískání Tchaj-wanu a jaké by pak bylo strategii, kterou Peking zvolil, aby toho dosáhl?
Spíše k blokádě než k masivnímu leteckému obojživelnému útoku
Často, když se studuje scénář čínské ofenzívy na Tchaj-wan, vychází se z rozsáhlý letecký obojživelný útok na ostrov, kterému předcházelo intenzivní bombardování balistickými a řízenými střelami, dokonce i drony, překonat obrannou infrastrukturu ostrova.
Taková hypotéza by však byla, bez ohledu na úroveň přípravy a prostředky nasazené Pekingem, extrémně riskantní strategií pro Lidovou osvobozeneckou armádu.
Skutečně vzácné velké letecké obojživelné operace, které byly v historii úspěšně provedeny, byly proti slabě bráněným pobřežím (operace Torch v roce 1942, operace Mušketýr v roce 1956), nebo když útočník měl nesporně vzdušnou a námořní převahu a významné prostředky k oslabení. obranné a logistické linie protivníka, jako např Operace Overlorda et Dragoun v roce 1944, Přistání na Iwo Jimě a Okinawě v roce 1945 operace Chromit (přistání Incheon) v roce 1950, popř San Carlos v 1982).
Jak však dokonale ukázaly neúspěchy ruského námořnictva a letectva na Ukrajině, je velmi riskantní chtít protivníka připravit o jeho vzdušné, protiletadlové a protilodní obranné schopnosti, byť intenzivním preventivním používáním křižující a balistické střely.
Mobilizace velkého námořnictva a letectva k provedení útoku na Tchaj-wan se ve skutečnosti mohla uskutečnit až poté, co bude letectvo, protiletadlová obrana, pobřežní obrana a tchajwanské námořnictvo zcela neutralizováno. Zasáhne pouze po první bojové fázi, která trvá relativně dlouho.
Riziko pak bude vysoké, že taková vzdušná, balistická a kybernetická válka vyvolá intervenci Spojených států a jejich spojenců, ale také, jak je tomu na Ukrajině, radikalizaci tchajwanského civilního obyvatelstva, což znesnadní event. správy ostrova, jakmile budou tchajwanské síly poraženy.
Pro Peking však existuje ještě jedna možnost, nespoléhat se na letecký obojživelný útok, ale na nepropustnou námořní a leteckou blokádu ostrova, aby časem oslabil odhodlání samotných Tchajwanců a zároveň omezil konfrontace mezi CHKO a tchajwanské síly, přinejmenším tím, že jim brání příliš ovlivnit civilní obyvatelstvo a infrastrukturu.
Stejně jako námořní a vzdušná blokáda, kterou provedl J. F. Kennedy v roce 1962 kolem Kuby po dodávce sovětských balistických raket středního doletu na ostrov, by cílem takové blokády bylo udržet vzdálenosti americké a západní vojenské a technologické podpory. ostrov, zatímco staví americké námořnictvo a americké letectvo do složité situace z hlediska mezinárodních vztahů.
Z dlouhodobého hlediska by blokáda poškodila i celou ekonomiku ostrova, ale i celé planety, která je na v zemi vyráběných polovodičích velmi závislá.
Ve skutečnosti, a i když budou střety mezi tchajwanskými a čínskými silami v takovém scénáři nevyhnutelné, konfrontace zůstane pod prahem, který pravděpodobně nezmobilizuje veřejné mínění a západní politické vůdce, na rozdíl od situace, které dnes Rusko čelí, po četných stávkách. a zvěrstva vůči ukrajinským civilistům ze strany ruských armád.
Za předpokladu, že blokáda bude dostatečně odůvodněna na veřejné i mezinárodní scéně a že prostředky k zajištění její účinnosti budou efektivně implementovány po dostatečně dlouhou dobu několika měsíců, je velmi pravděpodobné, že by se pak jednalo o nejlepší strategii pro Peking. znovu získat kontrolu nad 23. provincií a zároveň udržet pod kontrolou občanský odpor samotných Tchajwanců a předložit na mezinárodní scéně příběh, který pravděpodobně demobilizuje mnoho potenciálních spojenců ostrova.
Co znamená držet námořní blokádu proti americkému námořnictvu?
Zbytek tohoto článku je určen pouze pro předplatitele
Les Klasické předplatné poskytnout přístup k
všechny články bez reklamy, od 1,99 EUR.
Předplatné newsletteru
Zaregistrujte se na Zpravodaj Meta-Defense získat
nejnovější módní články denně nebo týdně
[…] […]
[…] přichází a otevřeně poukazuje na Rusko jako „agresivní národ“ na jedné straně a Čínu a její ambice na Tchaj-wanu jako hlavní hrozbu pro regionální mír a mezinárodní rovnováhu, která zaručuje […]
[…] každý rok. Jinými slovy, na základě současné dynamiky bude mít Čínská lidová republika do roku 2035/2040 námořní síly složené z..., 80 torpédoborců a křižníků, 60 fregat a 20 velkých obojživelných lodí s rameny o 15 [… ]
[…] 29. července 2022 […]
[…] Již několik let napětí mezi Washingtonem a Pekingem, jako je strach z toho, že Peking zahájí ofenzívu proti Tchaj-wanu, stále roste. […]