V případě konfliktu mezi Čínou a Tchaj-wanem nemůže Lidová osvobozenecká armáda doufat ve vojenský úspěch v roce 2026, a to ani v případě blokády Tchaj-wanu, podle simulací provedených CSIS.
Zatímco pozornost evropských vůdců a vojáků se nyní zcela logicky soustředí na Rusko a přímé a vyvolané důsledky konfliktu na Ukrajině, američtí stratégové se primárně soustředí na předvídání vývoje politické patové a potenciálně vojenské situace mezi Washingtonem a Pekingem. Tichý a Indický oceán.
Hlavním předmětem třenic mezi dvěma světovými supervelmocemi není nikdo jiný než ostrov Tchaj-wan, autonomní od roku 1949 poté, co nacionalistické síly Čankajška, poražené komunistickými silami Mao Ce-tunga, opustily kontinent, aby urovnaly autonomní vládu na ostrov.
Jestliže v 90. a 2000. století byla spolupráce mezi Tchaj-pejí a Pekingem jedním z pilířů čínské ekonomické revoluce, ku prospěchu obou protagonistů, Čínská lidová republika nikdy neopustila své ambice na znovusjednocení a stala se jedním z pilířů jednání se Spojenými státy na počátku 70. let s cílem čelit sovětské moci.
Napětí na toto téma výrazně vzrostlo s nástupem k moci prezidenta Si Ťin-pchinga, který od svého prvního mandátu učinil obnovení Tchaj-wanu, aby se stal provincií Čínské lidové republiky, strategickým cílem, i když to vyžadovalo ozbrojený zásah.
Čínské ozbrojené síly, podporované velmi dynamickým průmyslem a pozoruhodným plánováním, zároveň zaznamenaly oslnivý pokrok, zejména díky nucené výstavbě prvotřídní flotily na volném moři a stejně výkonného a dimenzovaného letectva.
Až do té míry, že nejvyšší důstojníci Pentagonu, kteří mají toto divadlo na starosti, otevřeně varovali před rizikem konfliktu kolem Tchaj-wanu v krátkodobém horizontu, Spojené státy ujistily zemi o své ochraně v případě čínské vojenské agrese.
Právě v této souvislosti americký think tank Center for Strategic and International Studies (CSIS) provedl sérii simulací posoudit, jaké by mohly být důsledky obojživelného a vzdušného vojenského útoku sil Lidové osvobozenecké armády proti Tchaj-wanu v roce 2026, jakož i důsledky americké a japonské intervence s cílem pomoci svému spojenci.
Datum roku 2026 není bezvýznamné, protože admirál Phil Davidson, tehdejší velitel amerických sil v Pacifiku, v roce 2021 prohlásil, žečínská vojenská intervence proti Tchaj-wanu by se mohla uskutečnit před rokem 2027, rok obnoven, od, americkým námořnictvem et americké letectvo jako klíčové datum pro potenciální přesun síly v Pacifiku.
Kromě toho také 3. funkční období prezidenta Si Ťin-pchinga skončí v roce 2027, kdy prezident Si Ťin-pching nechal upravit čínskou ústavu, aby mohl kandidovat na nové funkční období nad rámec dvou plánovaných.
Aniž by to bylo sebemenší překvapení, tyto simulace prováděné CSIS nám nicméně umožňují lépe porozumět problematice a dynamice tohoto divadla.
Zbývá přečíst 75 % tohoto článku,
Přihlaste se k odběru a získejte přístup!
Les Klasické předplatné poskytnout přístup k
články v plné verzi, A bez reklamy,
od 6,90 €.
Předplatné newsletteru
Zaregistrujte se na Zpravodaj Meta-Defense získat
nejnovější módní články denně nebo týdně
[…] […]
[…] se během tohoto roku na planetě rychle rozvíjely. To je případ ostrova Tchaj-wan, objektu ambicí čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, ale také Perského zálivu s nárůstem síly vojenských kapacit […]
[…] nyní nejdůležitější předmět zájmu amerických armád. Faktem je, že simulace kolem převzetí Tchaj-wanu, odhady vyjádřené vysokými australskými vojenskými a politickými představiteli nebo […]
[…] Americké a spojenecké letecké základny v západním Pacifiku, na Guamu i v Japonsku, budou masivně preventivně útočeny čínskými silami, což je učiní na dlouhou dobu nefunkční. V tomto případě skupiny přepravců a […]