Proč jsou francouzské armády i přes rozpočet navýšený o 11 miliard EUR ročně od roku 2017 stále bez krve?

Dosavadní provedení francouzského zákona o vojenském programování na období 2019–2025 bylo podle názoru všech pozorovatelů příkladné. Ve skutečnosti svědomitě dodržovala plánované navýšení rozpočtu, což bylo poprvé od zavedení tohoto cvičení.

Armádní rozpočet v roce 2017 tedy činil pouze 32,7 miliardy EUR, po zhruba patnácti letech kritického nedostatečného investování, kdy francouzské armády přivedly na pokraj imploze. Ve skutečnosti dodatečné přidělené kredity umožnily zvýšit rozpočet armády na 43,9 miliardy EUR v roce 2023, což je nárůst o 11,2 miliardy EUR nebo 34 % ve srovnání s rozpočtem na rok 2017.

A pokud příští LPM 2024-2030 bude respektovat oznámené linie, rozpočet na rok 2024 pak dosáhne 46,9 miliardy EUR, neboli o 43 % více, než tomu bylo, když prezident Macron dorazil do Elysée.

Pokud se však morálka armády během tohoto období, charakterizovaného výraznou snahou o vojenskou kondici, zjevně zlepšila, zdá se, že formát armád stagnuje, a dokonce i výměna určité techniky, která již do značné míry hrála rozšíření, jako např. Pobřežní hlídkové čluny A69 francouzského námořnictva, KC-135 vzdušných a kosmických sil nebo samohybná děla AUF1 a gazelí vrtulníky armády, Zdá se, že se během příštího LPM stále musí setkat s určitými obtížemi.

Proč se armády při takovém navýšení rozpočtu stále potýkají s zahájením programů obnovy zastaralého vybavení a odmítají jakoukoli představu o výrazném navýšení formátu v příštím LPM, které by to přesto mělo umožnit uplatněním lineárního růstu? rozpočtu jako dříve, abychom v roce 68 dosáhli ročního rozpočtu 69 až 2030 miliard EUR, což je nárůst o téměř 108 % za 13 let?

Jak už to tak bývá, tento stav nemá pouze jednu příčinu, je založen především na dvou faktorech výrazně zhoršujících efektivitu vynaloženého úsilí vrátit armádám kredity a prostředky nezbytné pro jejich mise. První není nic jiného než přímý důsledek 20 let nedostatečných investic do obnovy výzbroje, částečně kompenzovaných, ale pouze částečně krutou revizí formátu armád směrem dolů.

Druhý vyplývá přímo ze způsobu, jakým je LPM navržen, konkrétně z víceletého programování vyjádřeného v současných eurech, a proto neschopného absorbovat vážné ekonomické výkyvy, jako je návrat inflace pozorovaný v letech 2022 a 2023, že – abych tak řekl, neutralizoval rozpočtové úsilí vynaložené od roku 2017.

Důsledky chronicky podinvestovaného rozpočtu v ozbrojených silách

V průměru má hlavní vojenská technika, jako je ta získaná v rámci programů hlavních efektů, životnost v armádách 30 až 35 let. Takto zůstávají ve službě po dobu přesahující 3 let všechny lodě francouzského námořnictva, ale i letadla 30 armád, nebo obrněná vozidla armády.

Na základě formátu armád definovaného Bílou knihou z roku 2013 však celková hodnota výzbroje ve výzbroji 3 armád, i přes nové snížení počtů, jednotek a následně v vybavení potřebné k reakci na provozní smlouvu činí přibližně 240 miliard EUR vyjádřeno v roce 2023.

Při životnosti 30 let je tedy nutné investovat každý rok v průměru 8 miliard eur do programů s velkými efekty a rozvojovým úsilím, aby byla zajištěna plynulá obnova vozového parku ozbrojených sil. Nyní tomu tak je, ale za předchozích dvacet let bylo toto úsilí v průměru pouze 4 miliardy EUR ročně, tj. schodek 40 % a 4 miliardy EUR ročně, po dobu přibližně dvaceti let. oltář dobrodiní míru.

Ve stejném období byly paradoxně armády často velmi žádané a četné vnější zásahy je nutily k nadměrné spotřebě potenciálu jejich techniky. Ve skutečnosti se armádám nejen nedařilo rozumným způsobem obnovovat své vybavení, ale musely reagovat na velkou operační činnost, která ještě rychleji zhoršovala jejich flotilu.

To nakonec vedlo k investičnímu deficitu ve výši téměř 80 miliard EUR v roce 2020, aby bylo možné obnovit veškeré vybavení, které mělo být za posledních 20 let vyměněno, což z velké části vysvětluje nedostatečnou odolnost sil, zejména v případě angažovanosti s vysokou intenzitou, jak ukazuje několik nedávných zpráv od poslanců, kteří nyní vzhledem k mezinárodnímu kontextu mnohem více trvají na těchto nedostatcích.

Pokud jde o armádu, od poloviny roku 2000 neustále opakovali, že byli nuceni spotřebovávat své vlastní rezervy, aby reagovali na operační tlak v případě absence dostatečných investic, ale ve skutečnosti nebyli vyslyšeni od okamžiku, kdy hrozby se staly mnohem naléhavější a hmatatelnější ve veřejném mínění.

Za těchto podmínek jsme si vědomi toho, že rozpočtový přebytek poskytnutý během LPM 2019–2024, i když je skutečně značný, umožní k dnešnímu dni pouze vrátit investice do obnovy zařízení zpět na původní úroveň. neboli 8 EUR miliard ročně.

Umožňuje tedy dnes pouze obnovovat výzbroj běžným tempem, to znamená tempem 30 let, což vysvětluje, že přes svůj vývoj dnes armádní rozpočet neumožňuje ani neuvažuje o navýšení formátu, ba ani rehabilitace armád v krátkodobém nebo střednědobém časovém plánu.

K uspokojení této potřeby by bylo nutné dále výrazně zvýšit rozpočtové úsilí, přičemž je třeba mít na paměti, že většina tohoto úsilí by zpočátku směřovala do obnovy zastaralého vybavení a nápravy škod z období roku 2000. -2020, který bude pravděpodobně z velké části cílem příštího LPM, alespoň ze strany armády.

Jak inflace vážně znevýhodňuje vojenské investice?

Navzdory tomu, že se očekává, že se rozpočtová obálka do roku 2030 velmi výrazně změní, to nemusí stačit kvůli druhému důležitému parametru, který se nedávno znovu objevil, inflaci. Ve skutečnosti jsou LPM tradičně navrhovány a vyjadřovány v současných eurech, aniž by byly brány v úvahu další ekonomické parametry, jako je vývoj dluhu, ekonomický růst a, co se zdá více problematické, inflace.

Zbytek tohoto článku je určen pouze pro předplatitele

Les Klasické předplatné poskytnout přístup k
všechny články bez reklamy, od 1,99 EUR.

Předplatné newsletteru